Aktuality

  • Čeština
  • English
  • Русский
  • Studenti medicíny z Regensburgu navštívili biobanku ve FN Plzeň

    Spolupráce mezi Fakultní nemocnicí Plzeň a univerzitou Regensburg má dlouholetou tradici. Již v 70. letech minulého století existovala spolupráce na výzkumu mezi odděleními nukleární medicíny ve FN Plzeň a v Regensburgu. Tato spolupráce se týkala především endokrinologické diagnostiky a přednášek v rámci klinických seminářů. Od roku 2010 se obnovila spolupráce, tentokrát mezi Ústavem patologie univerzity Regensburg a oddělením imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice Plzeň. Projekt BRoTHER (Biobank Research on Telemedical Approaches for Human Biobanks in a European Region), podpořený Česko-bavorskou vysokoškolskou agenturou,  byl zaměřený na přeshraniční propojení  činnosti biobank a vzdělávání v oblasti biobanking. Navazující projekt edu- BROTHER, který byl zahájen v roce 2020, se věnuje výuce vysokoškolských studentů v biobankingu a personalizované medicíně.

    Na univerzitě Regensburg a Lékařské fakultě UK v Plzni je výuka realizována formou volitelného předmětu, připraveném odborníky z obou partnerských pracovišť a vyučovaném v anglickém jazyce. Teoretická výuka probíhá distanční formou, avšak jedním z pilířů předmětu jsou dvou- až třídenní praktické kurzy, na obou pracovištích, kde budou mít čeští i němečtí studenti možnost jednak poznat pracoviště v sousední zemi, jednat se navzájem setkat.

    První z praktických kurzů se konal v únoru 2021 v Regensburgu, bohužel bez účasti českých studentů vlivem koronavirové pandemie. Další kurz se uskutečnil 28.- 29. 7. 2021 ve Fakultní nemocnici Plzeň a z Univerzity Regensburg dorazilo 15 studentů. Hlavními tématy kurzu bylo propojení laboratorních, zobrazovacích a patologických metod pro diagnostiku covidu- 19 a nádorových onemocnění.Studenty z Regensburgu přivítal ředitel FN Plzeň, MUDr. Václav Šimánek, Ph. D. „Naším cílem je ukázat studentům, jak multioborový přístup umožňuje zkvalitnit a urychlit diagnostiku. Těší mě, že se nám podařilo zajistit přednášky několika špičkových odborníky z FN Plzeň jako je profesoři Ondřej Hes, Jiří Ferda, Ondřej Topolčan či doc. Ladislav Pecen, a že kurz v současné neustále se měnící globální situaci vůbec mohl proběhnout“ podotýká RNDr. Marie Karlíková, Ph. D., která je zodpovědnou osobou za českou stranu projektu.

    Studenti si také prohlédli prostory laboratoře a biobanky na Oddělení imunochemické diagnostiky a měli možnost asistovat u několika běžných i méně běžných analytických stanovení. Velikým lákadlem bylo seznámení se s „ELLOU“, což je přístroj pro analýzu proteinů na mikrofluidické platformě. „Hlavními výhodami této metody jsou velice jednoduchý pracovní postup, možnost současného stanovení několika analytů z jednoho vzorku séra, a v neposlední řadě rychlost -  výsledek je k dispozici do dvou hodin. Fakultní nemocnice Plzeň je jedinou nemocnicí v České republice, která tento přístroj má, zatím jen pro výzkum “, vysvětluje primář imunochemického oddělení prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. Na tomto přístroji byl měřen panel 8 cytokinů, souvisejících s „cytokinovou bouří“ ve vzorcích pacientů, kteří onemocněli covidem- 19. Tyto vzorky poskytla biobanka FN Plzeň.  Studenti tedy měli možnost sledovat „z první řady“ celý proces, od získání vzorků z biobanky až po měření a  interpretaci biochemických parametrů.

    Pro studenty byla připravená také společná večeře v centru Plzně a prohlídka plzeňského pivovaru. Během dvoudenního pobytu získali němečtí studenti a studentky přehled o pracovních postupech na oddělení imunochemické diagnostiky, což zaručeně zvýšilo povědomí o využívaných metodách a laboratorních zařízeních. „Jsme moc rádi, že jsme mohli vidět, jak fungují laboratoře  v sousední zemi. Těšíme se, až budeme moct přivítat české studenty v naší nemocnici“, popisuje své dojmy Deborah Seidler, vedoucí projektu z regensburgské univerzity. Náhradní termín kurzu v Regensburgu měl být  15.-17. 9. 2021; vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci v Německu se ho bohužel čeští studenti opět nebudou moci zúčastnit.

    „V říjnu 2021 zahajujeme již druhý ročník tohoto unikátního volitelného předmětu. Nasbírali jsme celou řadu zkušeností, které chceme v tomto roce využít. Velmi mě mrzí, že to bude i nadále složité s potkáváním se a návštěvami partnerských pracovišť, ale věřím, že i přes tyto obtížné podmínky studentům zprostředkujeme nová poznání, zkušenosti a zážitky,“ uzavírá RNDr. Marie Karlíková, Ph.D.

  • Biobanka Plzeň je partnerem evropského projektu ARICE

    ARICE (Twinning for the Armenian Research Infrastructure on Cancer Research) je projekt největšího evropského komunitárního programu Horizont 2020 na roky 2014-2020, v rámci „nástroje“ Twinning. Twinning podporuje výměnu poznatků, zkušeností, postupů, metod a metodik mezi výzkumnými organizacemi, dále pak výměnu expertů a studentů. Cílem programu Twinning je využití všech nástrojů networkingu k dosažení excelence koordinujícího pracoviště. Koortrdinátorem projektu ARICE je  Yerevan State Medical University, (YSMU), partnery jsou  Medizinische Universitat Graz (MUG, Rakousko), Centre International de Recherche sur le Cancer IARC, WHO, Francie) a Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni (ĽF UK v Plzni, Česká republika). Výstupem projektu bude vytvoření silné národní infrastruktury s mezinárodním přesahem – zejména kavkazským. Očekávají se nové poznatky v oblasti prevence, zejména s využitím nových biomarkerů, vytvoření velké populační kohorty nádorových vzorků pro biobanku.

    Biobanka Plzeň přispěje do projektu sdílením zkušeností v oblasti biobankingu a sledování nádorových markerů. Přínosem pro LF v Plzni a FN Plzeň bude navázání spolupráce a  získání znalostí, zkušeností a dat z  regionu s odlišnou epidemiologií a etiologií nádorových onemocnění. Možnost sdílení přístupu YSMU k dané problematice jistě obohatí naše znalosti, spolupráce s takto odlišným partnerem může odhalit nová témata pro budoucí možnou vědeckou spolupráci. Zapojení dalších partnerů MUG a IARC jakožto špičkových pracovišť bude i pro fakultu a fakultní nemocnici přínosem jak po odborné stránce, tak po stránce navázání nových a prohloubení stávajících spoluprací.

  • Uchovávání vzorků biologického materiálu v souvislosti s COVID-19 a optimalizace diagnostiky COVID-19

    7.6.2021

    Před časem jsme informovali o tom, že Biobanka Plzeň uchovává vzorky séra a plazmy pacientů s COVID-19 pro výzkum tohoto onemocnění. V rámci institucionálního výzkumu FN Plzeň probíhá výzkumný projekt „COVID-19 – optimalizace diagnostiky“ (více informací zde a první výsledky již byly publikovány v odborném tisku .

    Jak dokládají studie, u pacientů, kteří se uzdravili z choroby COVID-19, lze nalézt protilátky proti viru. SARS-CoV-2. V současné době neexistuje shoda ohledně toho, zda mají tyto protilátky ochranný účinek. V laboratoři OID jsme od července 2020 stanovovali protilátky pěti různými imunotesty. Do naší studie bylo zařazeno celkem 149 pacientů; vzorek séra každého pacienta jsme měřili všemi pěti imunotesty, dále jsme provedli neutralizační testy a porovnali výsledky stanovení protilátek s těmito testy. Zjistili jsme statisticky významnou korelaci protilátkových a neutralizačních testů, což znamená, že protilátky přítomné v séru osob po prodělání onemocnění COVID-19 mají ochranný účinek. Dále jsme zjistili, že produkce neutralizačních protilátek je závislá na věku; starší pacienti mají vyšší podíl vysokých neutralizačních titrů než mladší pacienti. Na základě našich výsledků a v kombinaci s publikovanými zjištěními můžeme dojít k závěru, že sérologické měření protilátek SARS-CoV-2 je užitečným nástrojem v boji proti COVID-19, neboť testy protilátek mohou poskytnout informace o předchozím kontaktu pacienta s virem.

     

  • Nový výukový předmět

    1.10.2020

    V pátek 23. října v 13h bude zahájena výuka inovativního předmětu Biobanking for biomarker assessment and their benefits for patients, který je určen studentům 4.-6. ročníků pregraduálního studia a postgraduálním studentům Lékařské fakulty v Plzni. Tento předmět vznikl díky spolupráci odborníků LF Plzeň a LF Univerzity Regensburg a spojuje aktuální témata biobank, biomarkerů a personalizované medicíny. Více se dozvíte ZDE. Jste srdečně zváni!

  • COVID-19 - uchovávání vzorků testovaných osob

    Biobanka FN Plzeň se aktivně zapojuje do boje proti viru COVID-19. Bude sbírat a uchovávat vzorky séra a EDTA plazmy osob, kterým jsou ve FN Plzeň prováděny náběry pro testování COVID-19. Budeme mít tedy k dispozici konzistentní skupinu vzorků jak pozitivních, tak negativních jedinců, určenou pro pozdější výzkum. Tato iniciativa probíhá celosvětově a je podpořena mezinárodní sítí biobank BBMRI-ERIC, jejíž součástí je i naše Biobanka. 

  • Nová iniciativa ISBER – Regionální Ambasador

    Mezinárodní společnost ISBER (Mezinárodní společnost pro biorepozitáře a environmentální repozitáře) přišla s novou iniciativou – ustavení regionálních ambasadorů. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo, že ISBER svými aktivitami pokrývá čtyři regiony: Ameriku; Evropu, Střední Východ a Afriku; Indo-pacifickou oblast a Čínu. Doposud byl nominován pro každý region jen jeden ambasador, a to se ukázalo jako ne zcela optimální, přece jen velký a velmi diverzifikovaný region je nad síly jednoho člověka. Proto ISBER  vypsala konkurz na tzv. regionální ambasadory pro subregiony, tedy menší lokální oblasti, kteří mají být obeznámeni se situací v menších oblastech a budou tomu „velkému“ nápomocni. Pro každý region byli vybráni takoví zástupci, kteří jsou obeznámeni s regionem, problematikou biobank a jsou ochotni napomáhat uplatňovat program ISBER, a to jak šířit informace o ISBER, podporovat lokální aktivity, poskytovat propagační a informativní materiály ISBER v daném subregionu, ale podílet se také na vzdělávacích akcích a výukových programech ISBER, navazovat kontakty s iniciativami, institucemi a organizacemi, které sdílejí ideje ISBER a propagovat členství v ISBER a jeho výhody.

    Regionální ambasador je letos vybírán poprvé, jeho funkce je tříletá, poté bude celý projekt regionálního ambasadora vyhodnocen a podle potřeb upraven, aby optimálně vyhovoval šíření idejí a programu ISBER. Judita Kinkorová z FN Plzeň je prvním „ambasadorem“ v ISBER pro Evropu.

  • Mezinárodní konference o biobankách (25. -27. březen 2019, Doha, Katar)

    Mezinárodní konference o biobankách se letos poprvé konala na Blízkém východě v rychle se rozvíjejícím emirátu Katar. Třídenní setkání biobankéřů z 15 zemí světa (registrovaných účastníků bylo 1100) bylo zaměřeno na problematiku kvality s cílem zdůraznit roli biobank v biomedicínském výzkumu, zdravotní péči a lepších klinických výstupech.

    Konference byla organizována Katarskou biobankou (Qatar Biobank), členem katarské nadace pro výzkum, vývoj a inovace (Qatar Foundation RDI) spolu s mezinárodními organizacemi ISBER, ESBB a BBMRI-ERIC .

    Význam akce podtrhla v uvítacím projevu ministrině pro veřejné zdraví Kataru, J.E. Dr Hanan Mohamen Al Kuwari.

    Kongres byl členěn do sekcí:

    1. mezinárodní spolupráce pro kvalitní výsledky a lepší medicínu, vzorky a data pro přeshraniční výměnu, zkušenosti konsorcií
    2. populační biobanky, co jsme se už naučili a kam směřujeme v budoucnosti
    3. materiál od dárců a náhodné objevy, co s genetickými daty
    4. preanalytika jako klíč k reprodukovatelnosti
    5. biobanky ve zdravotní péči – od výzkumu ke klinické praxi
    6. snaha o kvalitu: best practites a standardy

    Na konferenci byl prezentován poster: Kinkorová J., Topolčan O., Brochhausen Ch. and Becker K.: BRoTHER, Bilateral Project of Cross-Border Collaboration, který byl vybrán ke krátké prezentaci „flash talk“ a získal třetí místo ve své kategorii.

  • 2. Výzkumné sympózium o biologických vzorcích

    Berlín, 5.-6. února 2019, Mercure Hotel MOA Berlin

    Zaostřeno na kvalitu a standardy

    2. výzkumné sympózium o biologických vzorcích ISBER (mezinárodní společnosti biologických a environmentálních repozitářů) navázalo na velmi úspěšný první ročník a bylo zaměřeno na otázky kvality vzorků biologického materiálu zejména v preanalytické fázi. Dvoudenní sympózium bylo rozděleno do 3 sekcí (in vivo, ex vivo preanalytika a lidský mikrobiom).

    Prezentace vyzvaných řečníků byly doplněny krátkými prezentacemi vybraných abstraktů a sekcí 33 posterů. Hlavními tématy byla kvalita a kontrola kvality vzorků: FFPE, RNA, DNA, vliv cirkadiánních rytmů na jejich parametry a zcela nově problematika výzkumu lidského mikrobiomu. Důraz byl kladen na interpretaci výsledků výzkumu, ověřitelnost a spolehlivost. Zdůrazněn byl význam biobank pro personalizovanou medicínu. Sympózia se zúčastnilo 150 participantů zejména z Evropy a 20 vystavujících firem. ČR byla zastoupena dvěma zástupci FN a LF Plzeň.

    Sympózium bylo organizováno německým nódem biobank (GBN), který je členem evropské infrastruktury biobank BBMRI-ERIC a ve spolupráci s německou národní aliancí biobank (GBA).

    Na sympóziu byly za naši biobanku prezentovány dva postery:

    1) Kinkorova J., Topolcan O., Karlikova M., Kucera R.: Fibroblast Growth Factor (FGF) 23 – Is There Any Potential To Be a Tumor Marker for a Clinical Practice?

    2) Svobodova S., Karlikova M., Topolcan O., Pecen L., Pestova M., Kott O., Treska V., Slouka D., Kucera R.: PIVKA-II – a new promising biomarker of hepatocellular carcinoma.

  • Personalizovaná medicína v akci

    Personalizovaná medicína v akci

    První mezinárodní konference Personalizovaná medicína v akci ‘Personalised Medicine in Action’ se konala ve dnech 20.-21. listopadu v Berlíně.

    Hlavním organizátorem bylo mezinárodní konsorcium pro personalizovanou medicínu (International Consortium for Personalised Medicine, ICPerMed). Konference se zúčastnilo 300 odborníků z 32 zemí. Hlavními tématy byly příklady dobré praxe a implementace principů personalizované medicíny v Evropě a ve světě.

    Konferenci zahájila prezidentka konference O’Driscoll z Irska, která zdůraznila, že investice do personalizované medicíny se začínají vracet a výsledky personalizovaného přístupu k pacientovi jsou vidět a jsou pacienty kladně hodnoceny, jako např. karcinom plic a metabolická onemocnění. Rychle se rozvíjející technologie, úspěchy biomedicínského výzkumu a dobrá národní, resp. regionální politika, pilotní programy personalizované medicíny a vývoj zdravotních systémů vedou k vynikajícím výsledkům napříč Evropou.

    Význam první ICPerMed konference byl zdůrazněn přítomností zástupců Německého federálního ministerstva pro výzkum, vzdělávání a zdraví, zástupci Evropské komise, direktorátu výzkum, technologie a vývoj (DG RTD) a dvěma členy Evropského parlamentu, kteří ocenili význam personalizované medicíny na výzkumné i politické úrovni. Program konference nabídl úspěšné příklady zavádění personalizované medicíny do praxe a jejich význam pro pacienta. Na konferenci vystoupili i neevropští přednášející, kteří se podělili se svými zkušenostmi v Číně, USA a Indii.

    Biobanky byly v mnoha prezentacích označeny za jeden z pilířů personalizované medicíny a jejich rozvoj bude v budoucnosti mezinárodním konsorciem ICPerMed plně podporován.

    Panelová diskuse ke švédským zkušenostem se zaváděním principů personalizované medicíny do praxe

  • Biobanking Londýn 24-26.10.2018

    Biobanking, Londýn 25.-26. říjen 2018

    Společnost Oxford Global team pravidelně organizuje kongresy a summity, které jsou spojením několika vzájemně souvisejících akcí.

    Letos se konala akce zahrnující: 7. Výroční kongres o buněčných kulturách a bio-procesech, 5. Výroční kongres o kmenových buňkách, 4. Výroční kongres o buňkách a genové terapii a kongres o biobankách v Londýně ve dnech 25.-26. října.

    Cílem takto koncipovaného kongresu bylo poskytnout unikátní platformu pro výměnu zkušeností, názorů, konfrontaci výsledků a metod v širokém spektru účastníků, jimiž byli zástupci farmaceutických, biofarmaceutických a biotechnologických firem na jedné straně a akademických výzkumných pracovníků na straně druhé. Na kongresu se setkalo více než 400 účastníků a 32 vystavovatelů.

    Za Fakultní nemocnici se zúčastnila doc. Judita Kinkorová, která přednesla příspěvek s názvem „Personalizovaná medicína v onkologii“ a zúčastnila se panelové diskuse na téma „Jak biobanky přispívají k personalizované medicíně“.

    Na kongresu byly navázány nové pracovní kontakty, na obrázku je Balwir Matharoo-Ball, zástupce ředitele Nottinghemské biobanky a ředitelka pracovní skupiny ESBBTranslate, Společnosti pro bioprezervaci a biobanking pro Evropu, Střední Východ a Afriku, problematiku spolupráce průmyslu a akademických pracovišť.

  • ISBER 2018

    Výroční mezinárodní konference a expozice světové společnosti ISBER (mezinárodní společnost pro biorepozitáře a environmentální repozitáře) měla ambiciózní název:

    „Máme velké plány v Texasu v biobankingu prostřednictvím dat, spolupráce a inovací“
    Texas je co se týká rozlohy v pořadí druhým největším státem v USA (po Aljašce), a proto je vše v Texasu velké, tedy BIG.

    Ve stejném duchu se nesla koncepce kongresu, byla velká po všech stránkách, uvedˇme několik čísel: 700 účastníků, 75 stánků vystavovatelů, co se týká programu, ten se skládal ze 7 sympozií, 4 specielních sekcí, 8 vzdělávacích workshopů, 6 korporátních workshopů a bezpočtu satelitních pracovních skupin a kulaté stoly. K posouzení dostali organizátoři 212 abstraktů, z nichž vybrali 28 ústních sdělení, mezi nimi i přednášku autorů plzeňské biobanky, a bylo možno si prohlédnout 164 posterů, mezi nimi také 3 „plzeňské“.

    ISBER je sice společnost s celosvětovým významem, ale jelikož je sídlo ISBER je v USA, nejpočetnější delegace byla z různých států napříč USA. Poměrně silně byly zastoupeny delegace z Číny a Indie a také z Afriky. Evropské státy byly zastoupeny výrazně méně. ISBER je společnost různých biobank, nejen humánních biobank. Proto jsme se např. dozvěděli o biobance s vajíčky pandy velké v Číně, která s velkým úspěchem tyto velké „medvědy“ rozmnožuje a zasadila se o zvýšení jejich populací nad kritické počty.
    Co nového přinesl kongres v Dallasu? Program byl ve srovnání s dřívějšími kongresy koncipován jako „cesta k novým objevům“, v 7 krocích: oslovení všech etických, právních a sociálních témat (otázek), soubor biologických vzorků: kontrola jejich kvality a kontrola všech procesů, které se manipulace se vzorky týkají, skladování, automatizace a monitorování, organizace vzorků v biobankách a laboratorní informační systémy, katalogy a další „lokátory“, které umožní výměnu vzorků, sdílení vzorků a využití vzorků a konečně udržitelnost biobank. Takto koncipovaným programem byly zahrnuty všechny aspekty týkající se současného stavu biobank ve světě.

    A jak se prezentovala biobanka Fakultní nemocnice v Plzni? Jednou přednáškou kolektivu autorů: Kinkorová J., Dolejšová O., Fuchsová R., Topolčan O., Kučera R. a Karlíková M., zaměřenou na personalizovaný přístup k pacientům s nádory prostaty v sekci „pokrok v humánních biobankách“, v konkurenci přednášejících z USA, Číny, Velké Británie a Švédska. Naše tři postery; první o stabilitě nádorových markerů v séru (autorů: Karlíková M a spol.), stabilita markeru PSA po 10 letech skladování (autorů Kinkorová J. a spol.) a optimalizace a automatizace vzorků v biobance FN Plzeň (autorů Karlíková M. a spol). Ve srovnání se světovou konkurencí jsme proto obstáli velmi dobře. Do budoucna plánujeme větší zapojení do aktivit této celosvětové společnosti a její spolupracující společnosti pro Evropu.

  • XXXIX. Imunoanalytické dny

    Kongresové centrum Primavera v Plzni, 11.-13. březen 2018

    http://www.iad-czech.cz/?pg=uvod

    Jednou z nejvýznamnějších událostí Fakultní nemocnice je pořádání Imunoanalytických dnů, národní konference s mezinárodní účastí. Letos se konal již 39. ročník, bylo na něj registrováno 160 účastníků z České republiky a přijelo sedm přednášejících ze zahraničí.

    Konference se tradičně konala v kongresovém centru Primavera, bohatý odborný program byl doplněn o přátelské posezení s děkanem Lékařské fakulty prof. J. Fínkem ve Staroplzeňské restauraci pod Radyní ve Starém Plzenci a společenským večerem organizovaným prezidentem konference prof. O. Topolčanem, náměstkem pro vědu a výzkum FN. Konference byla zahájena v neděli 11. března odpoledne a úvodní slova a přivítání přednesli prof. O. Topolčan, president konference, doc. J. Kinkorová, vicepresidentka konference, MUDr. V. Šimánek, ředitel Fakultní nemocnice, prof. J. Fínek, děkan Lékařské fakulty a prof. J. Racek, předseda výboru České společnosti klinické biochemie ČLS JEP.

    Program zahrnoval tři okruhy:

    • personalizovaná medicína a její aplikace v diagnostice a optimalizaci léčby, 
    • biobanky v ČR a propojení s evropskou infrastrukturou biobank 
    • metodické problémy stanovení biomarkerů.

    Toto zaměření vychzáelo z aktuálních potřeb přístupu k pacientovi, současného stavu znalostí a možností zdravotnických zařízení, zejména vybraných pracovišť FN Plzeň. Cílem konference byla informace o všem novém v daných oblastech, možnost diskusí, výměny názorů a navázání nových, resp. prohloubení stávajících spoluprací.
    Ze zahraničních přednášejících uveďme: Prof. E. Diamandis (Kanada), který se zaměřil na úlohu biomarkerů v éře personalizované medicíny, dr. R. Molina (Španělsko), prof. J. Duffy (Irsko), prof. V. Barak (Izrael), Dr. A. Nikolini a Dr. P. Ferrari (Itálie) se věnovali onkologickým biomarkerům různých diagnóz se zaměřením na jejich národní prostředí a zdravotní systémy. Ke všem tématům se rozvinula bohatá diskuse. V sekci biobank přispěli svými prezentacemi partneři z projektu příhraniční spolupráce BRoTHER, kdy bylo oběma stranami jak českou tak bavorskou konstatováno, že se jedná o nadstandardní vědecko-výzkumný projekt s podporou bavorského zemského ministerstva.
    Podle ohlasů jak národních tak mezinárodních byla konference úspěšná; program byl velmi atraktivní s mnoha novými poznatky, byly diskutovány a připraveny spolupráce, zejména s izraelskou a německou stranou. Pro příští rok, kdy budeme organizovat jubilejní 40. ročník Imunoanalytických dnů byla vyslovena mimořádná podpora jak domácích tak mezinárodních partnerů a institucí.

  • Výměnný program pro studenty

    BRoTHER: intenzivní kurz imunochemie, biobank a personalizované medicíny

    V rámci projektu BRoTHER (česko-bavorská příhraniční spolupráce v oblasti biobankingu) proběhl ve dnech 19.-23. března 2018 intenzivní kurz imunochemie, biobankingu a personalizované medicíny. Zúčastnili se ho studenti z Univerzity v Regensburgu a Mnichovské univerzity.

    V laboratořích imunochemické diagnostiky FN v Plzni a Univerzitního medicínského centra LF v Plzni se seznámili s teorií i praxí imunoanalytických metod, vyzkoušeli si některé metody osobně a na závěr si nechali stanovit vitamin D. Z našich odborníků se na výuce podíleli prof. O. Topolčan, doc. R. Kučera, doc. M. Pešta, Dr. M. Karlíková, doc. J. Kinkorová a celý tým laboratoře ochotně odpovídal na veškeré dotazy. Odborný program byl doplněn návštěvou divadla pivovaru a z celkového hodnocení studentů vyplynulo, že pro ně byl program velmi zajímavý a atraktivní a všichni se těšíme na další společnou aktivitu, kterou bude letní škola v červnu v prostorách Univerzity v Regensburgu.

  • ISBER Best Practices 4. edice

    ISBER (Mezinárodní společnost pro biologické a environmentální repozitáře) právě publikovala:

    4. vydání publikace “Best Practices” předkládá nejlepší praktiky založené na dlouholetých zkušenostech odborníků a vědců pro zlepšení kvality biobank a repozitářů. Publikace je určena manažerům, technickým a vědeckým pracovníkům a zahrnuje procesy celého biobankingu. Přispěje ke zlepšení kvalitu vzorků v procesu od biobanky k vědeckým poznatkům i praxi. 

    4. vydání publikace “Best Practices” předkládá nejlepší praktiky založené na dlouholetých zkušenostech odborníků a vědců pro zlepšení kvality biobank a repozitářů. Publikace je určena manažerům

  • Workshop projektu BRoTHER

    11.-12. prosinec 2017, Plzeň
    Poslední společnou akcí partnerů projektu byl workshop pořádaný plzeňskou biobankou v hotelu Primavera v Plzni. Hlavními body programu bylo shrnutí všech aktivit projektu v uplynulém roce podle tzv. pracovních balíčků: Ch. Brochhausen jako koordinátor shrnul zejména organizační záležitosti a referoval o nákupu hardware a software pro sdílení patologických snímků.

    K.F. Becker (Univerzita v Mnichově) posluchače seznámil s preanalytikou, podmínkami skladování a srovnání preanalytických postupů u jednotlivých partnerů, D. Valík nebyl přítomen a na závěr J. Kinkorová (Plzeň) shrnula diseminační aktivity projektu v uplynulém období. Odborná část byla věnována patologické problematice, přednášeli O. Hes a A. Skálová. Druhý den workshopu proběhl v biobance v Plzni nejprve prezentací pracoviště a všech laboratoří, následně přenášeli M. Pešta - OSNA metody, M. Karlíková - multiplexovou analýzu a J. Kinkorová - biobanky a mezinárodní spolupráce.
    Na workshopu byl připraven plán na příští rok a výměnná stáž tří studentů.

    Dr. Christoph Brochhausen-Delius

    Prof. Karl-Fridrich Becker

    Prof. Ondřej Topolčan

    Doc. Judita Kinkorová

    V první řadě partneři projektu BRoTHER, ve druhé řadě studenti z Univerzity v Regensburgu a Mnichova

  • Odborný seminář projetu BRoTHER

    4.-5.12. 2017 Regensburg
    Za účasti vedení Univerzity v Regensburgu, děkana fakulty T. Reicherta, ředitele ústavu patologie M. Everta a zástupkyně Česko-bavorské vysokoškolské agentury R. Bonackové byl zahájen koordinátorem projektu Brother Ch. Brochhausenem odborný dvoudenní seminář.

    Byl věnován několika tématům, která jsou v současném biobankingu zásadní: strukturovaná data v biobankingu přednesená T. Rau z Bernu, význam preanalytiky pro biobanking vysvětlil G. Micheletti z italského Bergama, významný zahraniční partner M. Divers z Karolinska biobanky rozebral problematiku udržitelnosti biobank, D. Pericolini (Itálie) představil novinky v automatizaci kryoprezervace. Významným řečníkem byl bývalý prezident ESBB (European, Middle Eastern and African Society for Biopreservation and Bioanking) P. de Blasio, který se zaměřil na význam tkáňových biobank pro personalizovanou medicínu a poslední přednáškou prvního dne byl O. Schell z Německa se sdělením o významu digitálního zpracování obrazu. Při večeři se neformálně hodnotil uplynulý rok a předběžně se připravovaly úkoly na rok 2018. Druhý den byl věnován softwarovým programům pro biobanking a detailní prohlídka a prezentace pracoviště biobanky v Regensburgu.

  • ISOBM – 44. Mezinárodní kongres Mezinárodní společnosti pro onkologické biomarkery

    Radek Kucera

    7.-10. září 2017, Rio de Janeiro, Brazílie

    44. ročník mezinárodního kongresu ukazuje dlouhou tradici této společnosti a letošní ročník jen potvrdil rostoucí význam onkologických biomarkerů ve výzkumu, diagnóze, prognóze, prevenci, léčbě a dlouhodobém sledování v péči o onkologické pacienty.

    Kongres navštívilo 120 účastníků z celého světa, čtyřdenní program byl členěn podle jednotlivých diagnóz: nádory prsu, karcinom prostaty se sekcí využití PSA u prostatického karcinomu, gastrointestinální karcinom, karcinom plic, apod., prostor měla i témata jako význam biopsií, význam cirkulujících nukleových kyselin, a na závěr vizionářské téma „nová éra onkologie“, kde byly představeny vize ve výzkumu a léčbě nádorových onemocnění.

    Na kongresu bylo dost příležitostí k diskusím a navázání mezinárodních spoluprací a kde se pracoviště plzeňské fakultní nemocnice a biobanka zapojí. Plzeňská fakultní nemocnice měla vyjímečné zastoupení čtyřmi přednáškami a dvěma postery: v první sekci Personalizovaná medicína v onkologii se představila J. Kinkorová s přednáškou Biobanky jako významný nástroj ve výzkumu a péči o pacienta, v sekci prostatického karcinomu představil R. Kučera PHI a karcinom prostaty – optimální management, O. Fiala seznámil posluchače s Prediktivní rolí KRAS u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem léčeným bevacizumabem v sekci gastrointestinální karcinom, a M. Pešta v sekci biopsie prezentoval Cirkulující nukleové kyseliny: miRNA u kolorektálního karcinomu.

    Delegace FN v Plzni ukázala potenciál ve výzkumu a léčbě onkologických onemocnění a zajistila si pro další ročník, který se bude konat v roce 2018 Hamburku status spolupořádající organizace, účast při tvorbě programu a vyžádané přednášky onkologických specialistů.

    Radek Kučera

    Judita Kinkorová

    Ondřej Fiala

    Martin Pesta

  • Mezinárodní kongres Global Biobank Week 2017

    „K harmonii v biobankách“, Stockholm, 13. – 15. září 2017

    Nejvýznamnější událostí v biobankingu v Evropě je každoroční mezinárodní konference „Global biobank week“, který měl letos podtitul „k harmonii v biobankách“ a konal se ve Stockholmu ve dnech 13.-15. září 2017. Letošní rok byl mimořádný počtem účastníků, celkem 850 za všech zemí světa, 55 vystavovatelů, sponzorů a partnerů.

    Velikosti kongresu odpovídal i bohatý program sestávající ze dvou plenárních zasedání, 20 odborných sympózií, 8 sympózií spolupořádanými vystavujícími firmami a také rekordním počtem posterů 242 v deseti kategoriích. Program kongresu obohatila exkurze do biobanky v Karolinska Institutet a společného pracoviště SciLifeLab čtyř švédských špičkových institucí (Karolinska Institutet, Stockholms Universitet, Uppsala Universitet a KTH Royal Institute of Technology).
    Jaká témata dominovala kongresu? Možnost výměny vzorků v biobankách a s tím související témata kvality vzorků, a k nim náležející informace, ochrana práv pacienta, „big data“, výchova vzdělávání v biobankingu, nutnost mezinárodní spolupráce, evropská a národní legislativy v biobankingu, preanalytika, standardizace a globalizace, a řada dalších.
    Českou republiku na kongresu prezentovali zástupci tří biobank sdružených v národním nodu BBMRI_CZ: Banky biologického materiálu Masarykova onkologického ústavu v Brně, a dvou asociovaných partnerů: Banky biologického materiálu 1. Lékařské fakulty UK v Praze a VFN a Biobanky v Plzni čtyřmi postery.
    Plzeňská biobanka představila poster zaměřený na informovaný souhlas v plzeňské biobance a srovnání s informovanými souhlasy s našimi partnery v ČR.

    Celý program a sborník abstrakt s dalšími informacemi je možno stáhnout na webových stránkách kongresu zde.

    Biobank in Karolinska Institutet

    Biobank in Karolinska Institutet

    Biobank in Karolinska Institutet

  • Pozvánka na IAD 23.4.-25.4.2017, Plzeň

    Vážení kolegové a kolegyně!

    Jsem rád, že Vás mohu jménem společností podílejících se na organizaci IAD a vědeckého i organizačního výboru pozvat na XXXVIII. Imunoanalytické dny, které se konají ve dnech 23. – 25. dubna 2017 v Plzni v hotelu Primavera.

    více zde ...

  • Otevření Biobanky 20.4. 2017

    Dobrý den,

    jménem ředitele FN Plzeň, MUDr. Václava Šimánka, Ph.D., si Vás dovoluji pozvat na slavnostní otevření první biobanky v Plzeňském kraji. Toto nové, moderní a vysoce specializované pracoviště  vzniklo v prostorách Oddělení imunochemické diagnostiky a rádi bychom Vám představili, jak v praxi funguje. Biobanka FN Plzeň je jednou z 5ti biobank v celé České republice (více informací v příloze).

    více zde ...

     

     

  • Projekt příhraniční spolupráce BRoTHER

    Zahájili jsme příhraniční spolupráci s německými partnery z Bavorska

    Biobank Research on Telemedical Approaches for Human Biobanks in a Eurpean Region - tento složitý název lze zjednodušeně vysvětlit jako snahu o vytvoření virtuální sítě partnerských pracovišť pro sdílení obrazové dokumentace, zejména histologické obrazové dokumentace. To je hlavní cíl projektu, k dalším aktivitám patří sdílení dobré praxe a výměna zkušeností. Tento projekt je koncipován strukturovaně tak, že stávající a nové zkušenosti budou jednak společně prezentována a publikovány a také předávány studentům, na úrovni bakalářské, magisterské, i doktorandské a budou připraveny specializované programy pro výměnu studentů. A jelikož se jedná o příhraniční spolupráci mezi dvěma sousedními regiony, bude významná část aktivit věnována uvedení problematiky biobank do širšího povědomí odborné a laické veřejnosti.

    Kdo jsou partneři projektu a jak je projekt financován?

    Partnery projektu jsou dvě německá a dvě česká pracoviště. Německou stranu zastupuje Univerzita v Regensburgu, která je zároveň koordinátorem projektu a Technická univerzita v Mnichově. Českými partnery jsou Fakultní nemocnice Plzeň a Masarykův onkologický ústav v Brně. Projekt je financován Česko-bavorskou vysokoškolskou agenturou na dobu trvání tří let. Návrh projektu byl připraven a podán v listopadu a prosinci loňského roku a schválen a oficiálně zahájen v lednu 2017.

    Jaké jsou nejbližší úkoly?

    Němečtí partneři jsou zodpovědní za technickou stránku projektu, to je jednotné hardwarové a softwarové vybavení všech pracovišť, aby byly výsledky srovnatelné a kompatibilní. Česká pracoviště mají na starosti přípravu studijních a výměnných programů – Masarykův onkologický ústav, a fakultní nemocnice Plzeň je v projektu pověřena diseminací výsledků projektu a přípravou platformy pro informovanost nejen odborné, ale i laické veřejnosti.

    Poprvé jsme se po schválení projektu sešli na úvodním setkání (kick off meeting) na pozvání koordinátora v Regensburgu, kde nás přivítal děkan lékařské fakulty prof. A. Gessner a ředitel ústavu patologie prof. M. Evert. Každý z partnerů představil svou vizi jemu přiděleného úkolu a ve velmi přátelské diskusi se řešily otázky nově zahajovaného projektu jako jsou webové stránky, logo, jednotlivé dílčí úkoly a termíny jejich plnění, apod.

    Co nás překvapilo?

    Velká vstřícnost, radost ze společné práce, a entuziasmus; to co nás při přípravě projektu nenapadlo, že webové stránky budou trojjazyčné, v obou národních jazycích a také v angličtině.  Stejně tak veškeré materiály budou v češtině a němčině, ale společné publikace a zásadní materiály budou také v angličtině.

    Co nás v nejbližší době čeká?

    Po stanovení prvních cílů a úkolů se sejdeme v době konání konference Imunoanalytických dnů v Plzni ve dnech 23.-25. dubna, na které bude veřejně projekt BRoTHER poprvé představen a následovat bude velmi pracovní workshop, kde zkontrolujeme průběh a plnění dílčích úkolů a představíme našim partnerům nově otevřenou biobanku ve fakultní nemocnici v Plzni.

    Doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

    Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.

    Partneři projektu BRoTHER 

  • Školení Graz únor 2017

    Učili jsme se od zkušených - Kurz preanalytiky v biobance v Grazu

    Chceme, aby biobanka v Plzni začala úspěšně, a proto jsme se byli školit u zkušenějších sousedů v biobance v rakouském Grazu. Proč právě tam? Biobanka v Grazu je největší biobankou co do počtu vzorků v Evropě, a protože se její historie odvíjí od roku 1985, patří také k těm nejzkušenějším.

    A bylo co obdivovat: moderně vybavená pracoviště s robotickým vyhledáváním vzorků, skvělým informačním systémem propojujícím nemocniční systém a informační systém biobanky, obrovská množství parafínových bločků s úhledně a přehledně uskladněnými vzorky, mraženými vzorky pro analýzy DNA a RNA a také velmi vstřícný a erudovaný personál, ochotný odpovídat na jakékoliv otázky.

    Dívat se a obdivovat by nestačilo. Zúčastnili jsme se kurzu, který nabídl možnost naučit se, vylepšit nebo sdílet teoretické i praktické zkušenosti s laboratorními postupy při přípravě biologických vzorků pro uskladnění v biobance. Právě precizní, systematická a standardizovaná příprava vzorků určených pro biobanku, je jedním z nejdůležitějších kritérií pro hodnocení biobanky. Umožňuje totiž široké vědecké využití vzorků z biobanky jak na národní, tak zejména na mezinárodní úrovni.

    Ve velmi příjemném pracovním prostředí v prostorách patologie Univerzity v Grazu jsme na konkrétních příkladech „vlastníma rukama“ v laboratoři testovali vybrané metody přípravy biologických vzorků, pod vedením zkušených laboratorních pracovníků. Díky tomu jsme si osobně vyzkoušeli tyto metody a metodiky a mohli jsme při každém kroku identifikovat možná úskalí, zdroje chyb a nepřesností, tak abychom se jim mohli při naší budoucí práci vyvarovat.

    Poslední den kurzu byly jednotlivé metody porovnány, výsledky každého z nás odborně posouzeny a hledány příčiny případných nesrovnalostí a chyb. Velmi jsme ocenili profesionální přístup a péči nám věnovanou.

     

    Co jsme si ze školení v Grazu přivezli?

    1. Ujistili jsme se, že naše dosavadní úspěchy jsou dobré a srovnatelné v kontextu ostatních větších biobank  a máme proto potenciál stát se dobrou biobankou v Evropské rodině biobank.
    2. Poznatky a zkušenosti maximálně využijeme k tomu, aby se biobanka v Plzni co nejvíce přiblížila té v Grazu, přestože mají před námi mnohaletý náskok.
    3. Seznámili jsme se s tím, jak pracovníci biobanky v Grazu provádějí veškeré činnosti spojené s provozem biobanky - od přípravy vzorků, přes jejich transport, skladování, poskytování a ostatní spíše administrativní práci, která však k biobankám rovněž neodmyslitelně patří.
    4. Poznali jsme, že pravidla v různých členských státech Evropské unie pro biobanky jsou různá, a proto najít společná řešení vyhovující všem je zatím téměř nemožné. Má to však dvě výhody: všechna nařízení, směrnice, doporučení a postupy jsou v rámci biobank v Evropě „pouze doporučeními“, která si lze upravit podle národních směrnic a nařízení a zároveň se otevírá možnost aktivního národního přístupu k řešení některých problémů; tedy konkrétně, když se nám něco osvědčí, můžeme to doporučit ostatním v Evropě.
    5. V neposlední řadě jsme v tomto intenzivním kurzu navázali nové kontakty, které se jinak než společnou prací získat nedají. Kurz absolvovalo 15 účastníků z celé Evropy a stejný počet byl na straně vyučujících a školících. A to je také inspirace pro naše budoucí školící aktivity v biobance.

    Na závěr je možné vyjádřit uspokojení nad tím, že role biobank v biomedicínském výzkumu je nezastupitelná a úloha biobank nejen v Evropě, ale i ve světě stále roste. Přestože se biobanka v Plzni teprve buduje a jsme na samém začátku, budeme se snažit využít nabytých zkušeností k jejímu rychlému rozvoji a zviditelnění v rámci biobank v Evropě.